a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 #

umbrtka - šedá jízda lyrics

v ulicích, ve kterých staroba páchne
syrově a mámivě
potkávám jezdce v mračnech prachu
mračnech, která víří a jimiž jsou sami protkáni
na prahu záměstí dřevnatí stroje, zatajen je jejich dech
v podchodech a průchodech, tvořených plísní omítky a ozvěnou
v bahně lesních, polních cest, tak plném kořenů a šeptaného ticha
tam všude vidím ty šedé obrysy
kráčím po jejich stopách
a jako bych šel po spirále o několika středech
topím se v bolesti a pokrouceném mrazu pustých zákoutí
aniž bych v sobě nacházel touhu chytati se stébel
zvířata prchají nocí, nikoliv snad přede mnou
bez jakékoli prosby na rtech

když projíždí šedá jízda vyhaslými továrnami
začne v pecích znovu zpívat oheň
je to zvláštní píseň, neboť plamen cítí
že již není skutečným
že je pouhou vzpomínkou, odrazem, snem
jedou tryskem, však zapouzdřena je v nich pomalost
procítěná pomalost
místo nehtů mají
žluté listy bříz
jimiž v táhlých pohybech
otvírají těla kolemjdoucích
a v očích tehdy mají pohled těch, kdo hledají
za hranicemi naděje
pak v příbytcích, do nichž nebyli zváni
stelou kolébky chvojím
aby tyto později lépe hořely
tak jako oni naslouchám zdem a letokruhům
šeptají o vyživující zkáze
teprve ve zmaru vše srůstá
dřevo – beton – déšť
cihla – hlína – ocel
teprve ve zmaru se schází
každé místo šedou jízdou navštívené se rozechvěje
neboť si vzpomene, že skrze něj promlouvá mohutnost města.pozoruji dům, kterak se učí hrout-t se do sebe samého
a hladká maska potměšilá, kterou si síla kdysi nasadila

aby její tvář čelila bodavým dotekům
ta maska, jež, věrna svému výrazu
potají vrostla do masa
stává se zvláštně novou
krásnou krajinou, v níž sm-tek nachází útočiště

jejich kroky mne dovedly doprostřed asfaltové pláně
poklekám u zkalené tůně potažené suchým listím
cítím tupé údery v lůně města

hleď, na hladině tančí stín
vykácených alejí, rozmetaných domů a vyvrácených bran
hleď – už nikdy docela se nevyspím
mé snění proplétá se s bezčasím všedních poutí
hleď – listopad již vykoval
z korun stromů černé drápy; nechť připnuty jsou mokrou travou k mým zápěstím!

vysoko nade mnou nepozorovaně vlaje potrhaná zástava
opět potkávám ty jezdce
jejich tváře nikoli nepodobné mé
voda z tůně chutná po dešti
oleji a zasmušilé válce
a v továrnách i zavřených a zmizelých
stroje zuřivě pracují
a plamen se rozezpívá
na jediný okamžik; rány sílí, když síla obdivuje svraštělé kmeny ve stinných zahradách;
hledím na své dlaně
zatímco šedá jízda jede oblohou

- umbrtka lyrics

Random Lyrics

HOT LYRICS